Po vodě na Sázevě 20.-22. června 2014

Ahóóój – zazněl v pátek odpoledne na nádraží vodácký pozdrav všech patnácti účastníků tohoto výletu - s drak OUTDOOR - a už jsme si to frčeli vláčkem směr Čerčany . Tam se totiž nacházel náš první kemp u řeky Sázavy. Postavili jsme stany, prozkoumali okolí, seznámili se s táborovými sousedy, řekli si pár pravidel chování a bezpečnosti v přírodě, rozdělali oheň, opekli buřty, zahráli si několik her a po 22h zalezli do spacáků plní očekávání, co přinese další den.

Ráno 7:30 budíček, snídaně v trávě, nezbytná hygiena, nafasování lodí, pádel, záchranných vest, lodních pytlů a barelů, trénink na souši, trénink na vodě, oběd ala „co kemp dá“ a konečně oficiální vyplutí na cca 17km dlouhou cestu po řece až do Týnce nad Sázavou.

Ne že by nám to hned šlo jako po másle…, ale jak praví známé přísloví: žádný učený z nebe nespadl. Takže jsme svou stabilitu a vodácké dovednosti museli nejprve podrobit těžkým slaďovacím zkouškám, kdy se na začátku rozdělovali role zadáků a háčků, pak jsme pro změnu bojovali s nízkou hladinou řeky a nejrůznějšími nástrahami terénu. Spousta z nás skončila ve vodě, ať už cizím zapříčiněním nebo vlastní vinou, nakonec jsme to však přece jen zvládli a do cíle dopluli všichni ve zdraví a se ctí.

2.noc jsme měli strávit v kempu právě v Týnci, kde na nás ale bohužel čekala smutná zpráva, že stav vody je v další části řeky téměř kritický a jestli nechceme většinu cesty přenášet kánoe po břehu v ruce, bude lepší nechat si vrátit zálohu a dál vůbec nepokračovat. Co se dalo dělat, opět jsme postavili stany a šli si dát zaslouženou večeři do místní pizzerie. S nacpanými bříšky jsme se pak přesunuli mezi ostatní vodáky z ČR i zahraničí, abychom si společně u hořícího pařezu na večerní „open air“ slavnosti zazpívali pár hitů z 80. a 90. let. Byla to docela legrace, hlavně taneční vystoupení asi 70letého DJ kolem ohněJ Pak jsme si ještě chvilku povídali u stanů, popřáli si dobrou noc a za příjemného šumění řeky usnuli.

Od „draka“ všichni zúčastnění dostanou osvědčení o absolvování kurzu zaměřeného na základní vodácké dovednosti, ode mě potom (místo medaile) osobní pochvalu:

Kájovi M. – za nejšikovnějšího stavitele stanu

bratrům Honickým – za nejprofesionálnější sourozeneckou dvojku na kánoi

Adamovi Ch. – za největšího „showmana“ v naší partě

Ádě Š. – za nejštědřejší a nejukecanější kánoistku

Honzovi Š. – za vítěze všech outdoorových činností – získaný titul „supertramp“

Frančeskovi Z. –  za nejvytrvalejšího vodáka s titulem – „coolman“

Kubovi M. a Dominiku J. – za nejpromrzlejší duo, které to nevzdalo a úspěšně dokončilo kurz

Petrovi D. – za největšího bojovníka na vodě

Anetě E. – za největší pohodářku do každého počasí

Romanu H. – za nejfotogeničtějšího vodáka

Jirkovi B. – za nejspolehlivějšího vodáka

Díky týme, Ilona

Fotky ke shlédnutí zde